V loděnicích v Trondheimu byly opravovány ponorky 13. flotily. V roce
1941 se začalo se stavbou dvou bunkrů v areálu přístaviště. První z bunkrů
nesl označení DORA I, měřil 153 x 102 m a skládal se z 5 boxů, určených
pro celkem 7 ponorek. Síla stěn se pohybovala od 1,25 - 2 m, strop 3,5
m. Do provozu byl uveden po 27 měsících, 20.6.1943.
Na druhém bunkru se začalo pracovat v lednu 1942. Nesl označení DORA II,
měřil 168 x 102 m a skládal se ze 2 suchých boxů a 2 doků. Na konci války
byl hotov pouze z 65% a nakonec byl Brity vyhozen do vzduchu. DORA I po
válce sloužila jako ponorková základna norského námořnictva a v roce 1955
byla předána městu Trondheim k civilnímu využití.
Boční vchod do bunkru "Dora II"
s obranými střílnami.