PONORKA U-234

Běželo o jednu z největších německých ponorek s délkou 90 metrů, která byla na konci války na tajné plavbě do Japonska. Jako doprovod nákladu byli na ponorce dva vysocí japonští důstojníci. Jen pár členů osádky vědělo o významu tajné plavby. Podle oficiálních vyjádření byly na palubě plány pro trysková letadla a rakety. Je možné, že dokonce prototypy těchto nových německých zbraní.

Aniž ponorka stačila dosáhnout břehů Japonska, v Evropě válka skončila. Po Hitlerovi převzal vrchní velení armády Donitz, a ten rozkázal všem ponorkám plout do přístavů Spojenců. To platilo také pro U-234. Japonci žádali německého velitele ponorky, aby neuposlechl rozkazu. Nic to nepomohlo. U-234 zamířila do amerického přístavu. Japonci nechtěli takovou hanbu přežít a spáchali harakiri.

Američané se dozvěděli v přístavu od kapitána lodi, že mají s nákladem jednat velice opatrně. Ke slovu přišly Geiger Mullerovy počítače, indikující radiační záření. Prostor kolem ponorky v přístavu byl vyklizen. Osádka lodi byla vyslýchána. Z výslechu bylo patrno: „Nebude-li se s nákladem zacházet opatrně, tak to odfoukne celý přístav." Podle některých Američanů vezla ponorka uran U-235. Jsou indicie, že tam byly dokonce dvě atomové bomby.
V obou případech se však musíme ptát, odkud byl tento náklad, když jak se tvrdilo, Němci v tomto směru žádný výzkum neprovozovali. Tajemství ponorky U-234 je dodnes nevysvětleno.

Úryvek z článku časopisu Přísně Tajné! (http://www.prisne-tajne.cz)
zveřejněno se svolením vydavatele (http://www.pvsp.cz)